Daň z hazardních her v ČR - sazba 30 % od roku 2024

Třicet procent – a trh stále roste

Když čeští zákonodárci v roce 2023 schválili zvýšení sazby daně z hazardních her z 23 % na 30 %, skeptici předpovídali kolaps regulovaného trhu. Operátoři prý přesunou byznys jinam, hráči přejdou k nelegálním webům, stát nakonec vybere méně. Neměli pravdu. Od 1. ledna 2024 platí nová sazba a český trh nejenže přežil – ve skutečnosti pokračuje v růstu.

Jak je to možné? Protože růst online hazardu v Česku je strukturální trend poháněný technologií a změnou chování hráčů, ne daňovou optimalizací. Vedení IPRH to komentovalo výstižně: růst online segmentu odráží technologickou evoluci i výsledek politik podporujících transparentnost a legalitu. Zvýšení daně tento trend nezvrátilo – jen přesměrovalo větší podíl výnosů do veřejných rozpočtů.

Změna sazby z 23 % na 30 %: důvody a dopady

Proč se vláda rozhodla pro tak výrazné zvýšení? Důvodů bylo několik, ale hlavním argumentem byly rostoucí společenské náklady hazardu a potřeba jejich kompenzace z daňových výnosů.

Celkový daňový výnos z hazardu v roce 2024 dosáhl 21,4 miliardy korun. Oproti roku 2023, kdy stát vybral 18,6 miliardy, je to nárůst o téměř 3 miliardy – a to nejen díky vyšší sazbě, ale i díky růstu samotného trhu. V první polovině 2025 daňový výnos činil 10,8 miliardy korun, což naznačuje další rekordní rok.

Daň z hazardních her se počítá z GGR – Gross Gaming Revenue, tedy z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Pokud operátor přijme za měsíc sázky za 100 milionů Kč a vyplatí 90 milionů na výhrách, jeho GGR je 10 milionů a daň činí 3 miliony Kč. Pro operátora to znamená, že z každé koruny, kterou „vydělá“ na sázkařích, odvede téměř třetinu státu.

Nová sazba 30 % platí pro kurzové sázky a živé hry v rámci legálního sázení v ČR. Pro loterie a technické hry se sazby liší. Důležité je, že daň se vztahuje na veškerý GGR bez ohledu na to, zda operátor dosáhne celkového zisku nebo ztráty. I operátor, který měsíc skončí v červených číslech po odečtení provozních nákladů, platí daň z GGR.

Operátoři sdružení v IPRH – institut čítá 33 členů včetně operátorů, výrobců a technických subjektů – reagovali na zvýšení sazby různě. Velcí hráči s diverzifikovaným portfoliem (kurzové sázky plus kasino plus loterie) absorbovali nárůst lépe než specializovaní operátoři zaměření výhradně na kurzové sázky. Konsolidace trhu, kdy menší operátoři fúzují nebo odcházejí, je pravděpodobným dlouhodobým důsledkem vyšší daně.

Daňový výnos: kolik stát vybere na hazardu

Čísla jsou působivá. V první polovině 2025 český trh vygeneroval GGR 32 miliard korun. Kurzové sázky z toho tvořily 6,9 miliardy. Při sazbě 30 % jen kurzové sázky přinesly do státní kasy přes 2 miliardy za půl roku.

Kam tyto peníze směřují? Výnosy z daně z hazardních her se rozdělují mezi obce, kraje a státní rozpočet. Obce, na jejichž území se hazard provozuje, dostávají přímý podíl – což je důvod, proč některé města hazard tolerují, zatímco jiná ho omezují. Část výnosů jde na financování sportu, kultury a sociálních služeb, včetně prevence a léčby závislostí.

Pro kontext: 21,4 miliardy korun ročně je víc, než stát vydává na některé menší resorty. Hazardní průmysl je významný přispěvatel do veřejných rozpočtů – a to je jeden z důvodů, proč stát nemá zájem hazard zakázat, ale regulovat ho tak, aby výnosy zůstávaly v legálním systému.

Srovnání s předchozími roky ukazuje jasný trend: v roce 2023 to bylo 18,6 miliardy, v roce 2024 už 21,4 miliardy. Nárůst o 15 % navzdory zvýšení sazby dokazuje, že trh absorboval vyšší zdanění bez výrazného poklesu objemu.

Zajímavý je i pohled na strukturu výnosů. Kurzové sázky generují stabilní a předvídatelný daňový tok, protože sázkový objem závisí na sportovním kalendáři, který je rok od roku podobný. Oproti tomu výnosy z technických her (výherní automaty) jsou volatilnější a závisí na regulatorních zásazích obcí. Pro státní rozpočet jsou kurzové sázky „spolehlivější“ zdroj příjmů.

Dopad vyšší daně na hráče a kurzy

Tady přichází otázka, která zajímá sázkaře nejvíc: promítne se vyšší daň do kurzů? Krátká odpověď: částečně ano, ale ne tak dramaticky, jak by se dalo čekat.

Operátoři mají v zásadě tři možnosti, jak reagovat na vyšší daň. Mohou snížit marži (a vydělávat méně), zvýšit marži na úkor sázkařů (a nabízet horší kurzy), nebo zvýšit objem (přilákat více sázkařů). V praxi používají kombinaci všech tří.

Z pohledu sázkaře se kurzy na hlavních trzích (fotbal, hokej, velké ligy) změnily minimálně. Konkurence mezi operátory je příliš silná na to, aby si kdokoli mohl dovolit výrazně horší kurzy. Kde se zvýšení daně projevuje více, jsou méně populární trhy a speciální sázky – tam si operátoři kompenzují nižší ziskovost vyšší marží.

Druhý dopad, méně viditelný, je v bonusové politice. Někteří operátoři po zvýšení daně snížili hodnotu vstupních bonusů nebo zpřísnili podmínky protočení. To dává ekonomický smysl – bonus je náklad, a když rostou daně, operátor hledá úspory jinde.

Pro sázkaře je klíčový závěr prostý: vyšší daň z GGR není důvod přecházet k nelegálním operátorům, kteří žádnou daň neplatí. Rozdíl v kurzech mezi legálním a nelegálním operátorem je marginální, zatímco riziko ztráty peněz bez možnosti reklamace je u nelegálního operátora reálné. Regulovaný trh vám nabízí ochranu – a tu žádný o procento lepší kurz u nelegální kanceláře nevyváží.

Za zmínku stojí i mezinárodní srovnání. Třicetiprocentní sazba řadí Česko k přísnějším jurisdikcím v Evropě, ale není extrémní. Itálie zdaňuje GGR ze sázení přes 20 %, Francie uplatňuje daň z obratu, Dánsko zdaňuje 28 % GGR. Britský model s nižší sazbou, ale širší daňovou základnou generuje jiné výnosy. Každý systém má své kompromisy – český model aktuálně kombinuje relativně vysokou sazbu s rostoucím trhem, což je pro stát optimální kombinace.

Dlouhodobě závisí stabilita systému na tom, zda operátoři budou schopni absorbovat třicetiprocentní daň bez výrazného zhoršení podmínek pro hráče. Dosavadní data naznačují, že ano – ale pokud by v budoucnu přišlo další zvýšení, rovnováha by se mohla narušit. Pro sázkaře je důležité sledovat vývoj regulace, protože daňové změny se nepřímo promítají do každého kurzu, který na tiketu vidíte.